H i s t o r i e

 

Legenda o historii Chrastecké krčmy Jonáš

 

 

 Právě se nacházíte v útrobách tajuplné Chrastecké sýpky, nyní Chrastecké krčmy Jonáš, kde dle legend a vyprávění už v dávných dobách popíjeli tu nejlahodnější medovinu mniši z nedalekého podlažického kláštera. Jak jedna z těchto legend praví, že právě zde se lačný benediktinský mnich, z Francie přicestovalý, upsal za jednoho skutečně bujarého večera, u sklenky medoviny, samotnému ďáblu. Tato oblast oplývá mnoha legendami a domněnkami.

 

Nalézáte se na místě, kde staří Keltští druidi mívali svá setkání a v pozdějších letech si na tomto místě užívali se džbánem medoviny benediktinští mniši z Podlažického kláštera. Největší záhadou ale zůstává bezesporu sepsání největší knihy světa takzvané Ďáblovy bible za pouze jedinou noc, právě mnichem z Podlažického kláštera. Měla v sepsání Ďáblovy bible roli i zdejší krčma, místo kde mniši s takovou oblibou popíjeli? Upsal svou duši jeden lačný mnich, když se snažil o napsání nemožného? A stalo se tomu zrovna tady, v místě naší krčmy? Zaprodaný mnich musel ďábla na listě největší knihy světa, Kodex Gigas, vyobrazit. Právě kvůli obrázku vypodobněného ďábla je tato kniha pojmenovaná Ďáblova kronika. Dokonce měla být zařazena mezi sedm divů světa.
Ďáblův flašinet v Chrastecké krčmě Jonáš
Velikou zajímavostí Chrastecké krčmy Jonáš je zajisté ručně malovaný flašinet s motivy Podlažického kláštera, kde je vyobrazen i samotný Ďábel.Chrastecké krčmě Jonáš tento flašinet poskytly Starožitné interiéry Jonáš.
Ďáblova bible vznikla v našem kraji
Ďáblova bible, neboli Codex gigas je největší rukopisná kniha světa. Byla pravděpodobně napsána počátkem 13. století v podlažickém klášteře u Chrudimi, který leží nedaleko Hamerské krčmy Jonáš.
Záznamy v kodexu končí rokem 1229. V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477 až 1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.
Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili poklady veliké hodnoty. Mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti, je připomenut alespoň maketou. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.

 

Chrašický rybníček

V těsné blízkosti Chrastecké krčmy Jonáš a Starožitných interiérů Jonáš se nachází Chrašický rybníček, který v zimě poskytuje ledové hřiště nejen pro děti. V létě je to kouzelné místo na romantickou procházku. Při procházce narazíte na spoustu rybářů, kteří bedlivě čekají na svůj úlovek.

 

Chrastecká krčma Jonáš

 

Chrastecká krčma Jonáš byla vybudovaná v barokní sýpce z roku 1740, s původními prvky i dobovým vybavením. Uklidní vaše hektické tempo a na chvíli vás nechá při září svíček zapomenout na všechen shon.